Mezinárodní den proti homofobii a transfobii: Také v Evropě je nutné si ho připomínat
Den proti homofobii, který připadá na 17. května, poprvé proběhl na mezinárodní úrovni v roce 2005. Jeho smyslem je přijetí lidí s jinou než heterosexuální orientací nebo cis-genderovou identitou. Pokud jsme heterosexuální, můžeme mít dojem, že se v „tolerantní“ Evropě žije LGBT lidem dobře, bohužel to ale nepotvrzují data. Jedna čtvrtina respondentů rozsáhlého průzkumu EU uváděla i zkušenost s nebezpečnými „konverzními“ praktikami.
Shromáždění Světové zdravotnické organizace vyřadilo homosexualitu ze seznamu diagnóz 17. května 1990 a den proti homofobii připomíná právě tuto událost. Je to příležitost k vzdělávání o lesbách, gayích, bisexuálech a transgender osobách. Přetrvávající násilí a diskriminace i ve 21. století formují každodenní životy milionů osob po celém světě, což se týká také občanů EU.
Loňská zpráva „Rovnost LGBTQ na křižovatce: pokrok a výzvy“ vydaná Agenturou EU pro základní práva (FRA), zpracovala odpovědi více než 100 000 LGBT osob ze všech 27 zemí EU, Albánie, Republiky Severní Makedonie a Srbska.
Mezi klíčová zjištění průzkumu zařadila FRA zkušenosti s šikanou, duševní kondicí nebo i otevřenost. Větší míře obtěžování a násilí, duševním problémům nebo myšlenkám na sebevraždu oproti gayům a lesbám čelí intersexuální, transsexuální, nebinární a genderově odlišní lidé. Bohužel mají i větší pravděpodobnost, že se ocitnou bez domova a mají potíže s přístupem k lékařské péči.
Klíčová zjištění
Otevřenost: Více než polovina respondentů je nyní otevřena ohledně své sexuální orientace nebo genderové identity. Většina se však stále vyhýbá držení se za ruku se svým partnerem stejného pohlaví na veřejnosti. Proč? Mají strach z útoku.
Diskriminace: Více než třetina čelila diskriminaci ve svém každodenním životě. Jedná se o mírný statistický pokles oproti roku 2019. Diskriminace však zůstává neviditelná, protože ji hlásí pouze každý desátý člověk.
Násilí: Více než každá desátá LGBT osoba v Evropě zažila násilí v posledních 5 letech, což je o něco více než v roce 2019. Více než třetina intersexuálních respondentů zažila napadení.
Šikana: Více než dvě třetiny účastníků průzkumu (napříč všemi generacemi a ve všech zemích EU) uvedly, že byly šikanovány ve škole. Jedná se o prudký nárůst oproti roku 2019, kdy šikanu potvrdil každý druhý respondent.
Vzdělávání: Školy se zabývají problematikou LGBT častěji než dříve. Více než 1 z 5 LGBT žáků loni uvedl, že jejich škola se touto otázkou zabývala pozitivně.
Duševní zdraví: Více než jedna třetina odpovídajících uvažovala o sebevraždě. Více než polovina trans, nebinárních a genderově odlišných lidí uvádí, že má sebevražedné myšlenky.
„Konverzní“ praktiky: 1 ze 4 lidí uvedl, že byl nucen podstoupit konverzní praktiky, aby změnil svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu a projev.
Vlády: Pouze jedna čtvrtina respondentů se domnívá, že vláda jejich země bojuje proti předsudkům a netoleranci vůči LGBT osobám. V roce 2019 to byla jedna třetina.
